Přeskočit k hlavnímu obsahu

Rotate your screen for the best view

Jazyk

V této knihovně se nešeptá. Pro ještě lepší zážitek si zapněte zvuk!

Slyšíš to ticho? Navozuje pokoj a klid, ale ve skutečnosti znamená tragédii. Tady by totiž žádné ticho být nemělo. Knihovna byla kdysi srdcem Univerzity pro studium judaismu. Dnes z ní zbyla jen fasáda.

Knihy? Jsou uloupené, nebo zachráněné? A studenti? Deportovaní, nebo uprchlí? Jejich příběhy nejsou zdaleka dovyprávěné. Vezmeme to ale od začátku.

Za hledáním knih ? Tudy

Kapitola 1

Jsme na přelomu 19. a 20. století a v knihovně nikdo nešeptá. Naopak. Je místem vzrušených debat, oslav i nekonečného probírání skandálů nad obědovým sendvičem. Univerzita zásadním způsobem rozvíjí moderní liberální židovství v Německu. Posouvá jej od „tak se to dělalo vždycky“ k individuálnímu pojetí židovské tradice. Žena se zde může stát rabínkou nebo udávat tón celé knihovně. I zde se ale najdou muži, kterým se to nelíbí. Ale než se pustíme do místních drbů, zůstaňme ještě chvíli v knihovně.

Srdce univerzity

Pokud chceš pochopit, co pro vyučující a studenty knihovna skutečně znamenala, musíš se odvážit k nepředstavitelnému kroku. Zhluboka se nadechni a na chvíli… zapomeň, že existuje internet. Teď už rozumíš, proč jsou učenci i studenti tak posedlí knihami? Jsou to pro ně svazky plné vědomostí a příležitostí pro intelektuální přestřelky. Bez knih není studium ani výzkum. A bez univerzitní knihovny se ke knihám téměř nedostaneš.

To se rozumí, že vlastní knihovnu si může dovolit jen bohatý člověk. My tu však mluvíme o studentech – jako byl například mladý Leo Baeck, který po večerech kradl v berlínských kavárnách vosk ze svíček, aby měl doma čím svítit. Veřejně přístupné knihovny vznikají až od 70. let 19. století. Až do založení vysoké školy roku 1872 byl v Prusku absolutní nedostatek knih.

Studentský život? Pro Leo Baecka to znamená být kreativní:

V souladu s finančními poměry Baeckových měl Leo Baeck jako student nouzi o peníze. Svá vysokoškolská studia v Berlíně financoval ze stipendia Mendelssohnovy nadace. Baeck občas záviděl ostatním studentům, kteří měli dost peněz na kupování knih, které chtěli číst, zatímco on musel vždy čekat, až budou knihy k dispozici v knihovně. Housky, které tehdy ještě některé berlínské kavárny štědře nabízely zdarma, se pro Baecka staly základní potravou. V kavárnách se také tehdy svítilo svíčkami a Leo Baeck je (jak sám říkal) „osvobozoval“ od ztuhlých kapek vosku, aby si z nich vyráběl svíčky do svého příbytku. (Leonard Baker, 1982).

Také knihovna Vysoké školy vědy o židovství si musí vystačit s knižními dary a příspěvky. Postupem času se plní vzácnými a hodnotnými knihami, rukopisy a dalšími materiály pro studium židovských dějin, kultury a náboženství.

Rozrůstá se v jednu z největších a nejvýznamnějších židovských knihoven na světě – její fond čítá přibližně 60 tisíc svazků.

Čtenáři v knihovně Vysoké škole vědy o židovství

Tichá a soustředěná práce, nebo…?

Knihovna je pro tebe otevřená, tak pojď dovnitř! Zamíříme do čtvrtého patra. Není třeba být potichu – klika u dveří čítárny stejně zarachotí tak hlasitě, že nás všichni uslyší. Ale neboj se, zaměstnanci knihovny nám to nebudou mít za zlé. Se studenty si rádi povídají. Čítárna je totiž místem společenských setkání. Nevedou se tu jen řeči – také se tu tančí. Někdy to dokonce vypadá, že se tu spíš pořádají večírky, než by se zde studovalo.

V prostorách knihovny je dostatek místa: 100 metrů čtverečních pro regály s knihami, plus administrativní a výpůjční místnost. V čítárně si může naráz prohlížet encyklopedie a aktuální vydání časopisů až 50 lidí.

Kdo by si ale chtěl s úctou pohladit hřbety knih v regálech, bude zklamán. Až do 50. let 20. století bylo v Německu zvykem vybírat knihy z katalogu a nechávat si je přinášet pracovníky knihovny do čítárny.

Je knihovna tvým druhým domovem? Ukážeme ti, jak v ní při další návštěvě najít skutečné poklady.

Použij zkratku

Studenti ponoření do knih

Klikni na mě!

Background Image Background Image

Vědní obory

  • Biblické vědy (včetně hebrejské gramatiky a lexikografie)
  • Halachická a midrašická literatura?
  • Literatura židovství
  • Dějiny židovství
  • Moderní židovská otázka
  • Moderní hebrejská literatura
  • Orientalistika?
  • Filozofie
  • Dějiny náboženství
  • Pedagogika
  • Obecné křesťanství
  • Systematika
  • Dějiny křesťanství
  • Praktická teologie
  • Geografie
  • Beletristika
  • Beletrie? literature
  • Školní a správní zprávy
  • Protokoly
  • Ročenky
Background Image

Jazyky

  • Němčina
  • Angličtina
  • Hebrejština
  • Latina
  • Řečtina
  • Francouzština
  • Aramejština?
  • Arabština
  • Maďarština
  • Italština

Z čítárny taneční sál

Stoly se odsunou a v mžiku vzniká taneční parket. Velmi praktické pro všechny, kteří chtějí slavit teď hned. Aby šlo čítárnu proměnit v taneční sál tak rychle, zrušila knihovna dokonce i lampičky na stolech. A tak jediné světlo vychází ze závěsných svítidel na stropě. Čtenáři tak na své knihy vrhají dlouhé stíny…

Nathan Peter Levinson, jeden z posledních studentů vysoké školy, s taneční partnerkou

Ernst Grumach

Hlasovat!

Co ty v knihovně?

Nahrávání ... Nahrávání ...
*eye roll*

Názory na míru hluku v knihovně se různí i ve dnech, kdy se v ní nic zvláštního neděje. Na začátku roku 1940 si docent Ernst Grumach postěžoval:

„Léta zvyku tu vytvořila tak žalostný stav, že je přinejmenším pro mne zcela nemožné v čítárně pracovat, a vím, že totéž si myslí všichni naši seriózní posluchači. […] Dodržování požadavku na klid však můžeme od posluchačů vyžadovat pouze tehdy, pokud jej bude dodržovat i personál knihovny a nepůjde špatným příkladem. Trpíme prostě tím, že z technických důvodů musí výpůjčky probíhat v čítárně, což je přijatelné pouze tehdy, pokud se rozhovory vedené v čítárně týkají výhradně výpůjčky a jsou vedeny šeptem. Veškeré soukromé a úřední rozhovory se musí odehrávat v místnosti nacházející se za půjčovnou, stejně jako telefonní rozhovory se musí odehrávat se zavřenými dveřmi.“

Hlavní slovo patří ženě

Mezi pracovníky knihovny, kteří jdou podle docenta Grumacha „špatným příkladem“, patří i vedoucí knihovny Jenny Wildeová. Jako dámě jí to nemůžeme mít za zlé – aby se vůbec v této době mohla stát knihovnicí, musela se umět prosadit. Kromě své odborné způsobilosti je také dobrou duší celé univerzity.

Jenny Wildeová se svými kolegyněmi a kolegy u výpůjčního pultu školní knihovny

Jenny Wildeová patří k první generaci německých profesionálních knihovníků. Tato rodilá Berlíňanka touží pracovat, ale má jen omezené možnosti. Je totiž žena – a navíc nedoslýchavá. Svou první práci najde u Salomona Neumanna, jednoho ze zakladatelů vysoké školy.

Říká se o něm, že má poněkud hrubý způsob vyjadřování. Málokdy prý také bývá spokojen s pořádkem a správou své soukromé knihovny. Zdá se ale, že Jenny Wildeová dělala svou práci dobře.

Spravuje sbírku až do Neumannovy smrti a v roce 1910 přestupuje na Vysokou školu vědy o židovství.

Jenny Wildeová se spřátelí s Leo Baeckem, který se do knihovny rád zastaví na kus řeči. Wildeová také vždy ráda vyslechne studenty a s mnohými si dokonce po celá desetiletí dopisuje. Ve 20. letech 20. století Jenny Wildeová přebírá vedení knihovny. A tím se stává pravděpodobně první ženou v čele vědecké knihovny v Německu.

Psst…

Jen se zeptejte lidí kolem… vedoucí knihovny je takovou mámou všech studentů. A jako žena se musí neustále prosazovat. Citát jejího studentského asistenta Fritze Bambergera vypovídá mnohé o světě, v němž dominují muži:

Účtenky za výpůjčky v knihovně:
„Z knihovny vzdělávacího institutu jsem obdržel: …“

„Jenny Wildeová rozhodně nebyla žádnou zázračnou knihovnicí. Bylo až dojemné, jak usilovně se snažila zakrývat své profesní nedostatky. Nikdy nepřiznala, že by neznala nějakou knihu. Přesvědčovala nás, že je četla všechny, včetně těch neexistujících, jejichž názvy jsme si vymysleli. Ale její srdce bylo vřelé, až mateřské. Instinktivně poznala, když byl některý ze studentů v nouzi. Uměla vzbudit důvěru a poskytnout pomoc – radu, jídlo i peníze – aniž by tím mladého muže ponížila.“ – Student Fritz Bamberger

Tady je třeba zmínit, že tentýž Fritz Bamberger byl ve volném čase členem Berlínského spolku bibliofilů? . Spolku, který dle svých stanov po celou dobu své existence nepřijme žádnou ženu. Ani přítel Jenny Wildeové Heinrich Loewe se o knihovnici nevyjadřuje zrovna uznale. Přesněji řečeno, neuznává její kompetence a tvrdí, že jí v knihovnických záležitostech musel radit.

Práci knihovníků a knihovnic dříve vykonávali vedle své hlavní činnosti profesoři. Knihovnictví se však postupně stávalo stále komplexnějším a byli k němu potřeba speciálně vyškolení lidé.

To mohlo být pro mužská ega profesorů potupné. Jenny Wildeová si z toho naštěstí nedělá těžkou hlavu a spoléhá se na to jediné, co ji skutečně posouvá dopředu: na svou profesionalitu. Jenny Wildeová je totiž víc než laskavá školní máma – je vynikající a ambiciózní knihovnicí.

Pokud nejsou knihy v knihovním katalogu, nelze je vypůjčit. Systém je vším. Jenny Wildeová a její kolegové se řídí tzv. „pruskými instrukcemi“? .

Tento standardizovaný systém umožňuje výměnu knih mezi knihovnami. Jinými slovy – katalogizace knihovny je na svou dobu vysoce moderní a otevřená a usnadňuje výpůjčky studentům po celém světě.

Vydej se po stopách Jenny Wildeové a najdi její rukopis v knihách, které jsou považovány za zapomenuté.

Kliknutím přejdeš na hledání knih

Výjimečným fenoménem knihovny Vysoké školy vědy o židovství jsou takzvané „knižní ocásky“. Mnohé knihy jsou tak tenké, že na ně nelze připevnit hřbetní štítek.

A tak se vzadu do knihy vlepí proužek papíru se signaturou – prostě takový ocásek. A psst… dávej pozor, tyto zvláštnůstky budou později důležité!

Továrna na fámy

Kde se hodně mluví, tam se daří drbům. Také jistý Franz Kafka zde tu a tam prý vzbudil rozruch. Už jste to slyšeli?

„Vysoká škola je pro mě klidným útočištěm v divokém Berlíně i pro mé nepokojné nitro. (Právě se mě tázali na můj stav a já nemohu o své hlavě říci nic jiného, než že je „zježená jako lví hříva“.) V dobře vytápěné budově jsou krásné posluchárny, velká knihovna, klid, málo studentů a vše je zdarma. Ano, nejsem řádným posluchačem, jsem jen v přípravném kurzu? , jen s jedním učitelem a jen málo, takže nakonec se všechna ta nádhera zase téměř vypaří, ale i když nejsem studentem, tak škola existuje a je krásná a v podstatě vůbec není krásná, ale spíše divná až do groteskna a nadto až nepochopitelně delikátní (zejména pro liberálně-reformní hlediska a vědecký aspekt celku.)“

Pohlednice od Kafky Robertu Klopstockovi, prosinec 1923

Na Vysoké škole vědy o židovství jsou studenti vedeni ke kritickému myšlení a vlastnímu názoru. To si očividně bere k srdci i hostující student Franz Kafka. Zvláštní pozornost vzbuzuje jeho údajná troufalost, když si sedá na oblíbené místo jednoho z učitelů, který si zde pravidelně pochutnává na svém chlebu se syrečky.

Když je Kafka v knihovně, vybere si vždy právě toto místo. Protože: co asi profesor udělá? V knihovně je přísně zakázáno jíst… Tohle byl jeden z mála tichých protestů, který kdy v knihovně proběhl.

Kafka sem ovšem nechodí jen proto, aby vyvolával generační konflikty. Někdy také přichází, aby se zahřál…

Zvědavost vítána

Jasně, klepy a fámy můžou být zábavné, ale knihovna je vyhlášená hlavně jako obří zásobárna vědomostí celé Univerzity pro studium judaismu. Univerzita prosazuje moderní proud židovství. Nezdá se to, ale není to žádné bezvýznamné téma. Univerzita pomáhá hledat univerzální hodnoty židovství, které dokážou spojit lidi po celém světě.

Background Image

Osobní svoboda

Individualita

Společenská

odpovědnost

Na rozdíl od jiných proudů judaismu klade liberální židovství menší důraz na tradiční zvyky a rituály. Mnohem důležitější je osobní svoboda, autonomie? a kritické zkoumání židovství. Každému je dovoleno interpretovat židovskou tradici individuálně a najít si vlastní formy vyjádření. Liberální židovská komunita v Německu je otevřená společenským změnám.

Profesoři na vysoké škole se zabývají otázkami jako „Co je eticky správné chování?“ a „Proč by měl být člověk dobrý?“. V Berlíně studuje první rabínka na světě, Regina Jonasová, a píše svou diplomovou práci na téma „Může žena zastávat rabínský úřad?“. Ona sama je toho nejlepším důkazem.

Prof. Dr. Daniel Schwartz porovnává v roce 2023 charakter vysoké školy s dalšími institucemi:

„Víte, na některých jiných místech se zabývají dějinami. Jinde zase židovským právem […], ale my se zabýváme univerzální etikou a filozofií. Takže se nezabýváme tolik židovskou minulostí ani židovským životem, jak jej definují sami židé. Mluvíme spíš o tom, co má židovství co říci k univerzální etice, univerzální filozofii.“

Vysoká škola vychází z židovských tradic a jejím cílem je přispívat k univerzálním myšlenkám, které sbližují lidi na celém světě.

Na rozdíl od jiných proudů judaismu klade liberální židovství menší důraz na tradiční zvyky a rituály. Mnohem důležitější je osobní svoboda, autonomie? a kritické zkoumání židovství. Každému je dovoleno interpretovat židovskou tradici individuálně a najít si vlastní formy vyjádření. Liberální židovská komunita v Německu je otevřená společenským změnám.

Profesoři na vysoké škole se zabývají otázkami jako „Co je eticky správné chování?“ a „Proč by měl být člověk dobrý?“. V Berlíně studuje první rabínka na světě, Regina Jonasová, a píše svou diplomovou práci na téma „Může žena zastávat rabínský úřad?“. Ona sama je toho nejlepším důkazem.

Prof. Dr. Daniel Schwartz porovnává v roce 2023 charakter vysoké školy s dalšími institucemi:

„Víte, na některých jiných místech se zabývají dějinami. Jinde zase židovským právem […], ale my se zabýváme univerzální etikou a filozofií. Takže se nezabýváme tolik židovskou minulostí ani židovským životem, jak jej definují sami židé. Mluvíme spíš o tom, co má židovství co říci k univerzální etice, univerzální filozofii.“

Vysoká škola vychází z židovských tradic a jejím cílem je přispívat k univerzálním myšlenkám, které sbližují lidi na celém světě.

Univerzita pro studium judaismu

Není to příliš úzké zaměření na samostatnou univerzitu? I sami zakladatelé by zpočátku možná souhlasili. Ale v roce 1872 zkrátka nebylo na německých univerzitách pro židovské vědy místo.

Open Image in Lightbox
Seznam dárců. Seznam osob, díky jejichž darům mohla Univerzita pro studium judaismu v roce 1897 nabízet výuku.

Přestože se na univerzitách vyučuje katolická nebo protestantská teologie, nežidovští akademici nepřipouštějí diskusi o židovských studiích. Založení neuniverzitní Vysoké škole vědy o židovství je tedy v jistém smyslu sebeobranou. Na rozdíl od státem podporovaných křesťanských seminářů je závislá na soukromých darech. Úsilí se ale vyplácí. Škola funguje jako magnet: do Berlína se na ni za studii sjíždějí lidé z celé Evropy. Jako soukromá instituce se škola alespoň může oprostit od požadavků státu a ubírat se vlastním směrem.

Docent Ismar Elbogen shrnuje koncepci zakladatelů školy u příležitosti 50. výročí jejího založení. Je zřejmé, že zde jde o víc než o židovskou komunitu. Jde o celosvětové porozumění a sblížení:

„Prostřednictvím vědecké práce dochází v prvé řadě ke zmírnění protichůdných tendencí uvnitř národů. Mezi lidmi se vybudují nové mosty. Pokud bude naše škola reprezentovat a navazovat na židovský duchovní život minulých tisíciletí, může a měla by se na tomto mesiášském úkolu aktivně podílet.“

Ismar Elbogen se vydává na exkurzi se svými studenty

Otevřenost jako nejvyšší hodnota

Na Univerzitě pro studium judaismu se studenti připravují na dráhu rabína nebo se věnují výzkumu židovství. Otevřenost univerzity je osvěžující a přímo vybízí k originálnímu myšlení.

Zní to jako skvělé místo? Ještě dnes si ho můžeš osobně připomenout.

Tady se dozvíš, jak na to

To, co může být v tradiční diskusi o náboženství tabu, je na vysoké škole vítáno: kritický pohled na prameny, na nichž je náboženství založeno. Není divu, že pro zakladatele školy je důležitý pestrý učitelský sbor. V první sestavě jsou proto zastoupeny všechny proudy judaismu. A studenti? Ať už muž nebo žena, žid nebo ne-žid – studovat může každý, koho pohání zvědavost. Bezpodmínečná svoboda v bádání i výuce se odráží i ve stanovách školy:

„Nezávislost se jeví jako jeden z nejpodstatnějších základů prosperity. Taková instituce je nezávislá na státních a obecních úřadech, tedy i na jakýchkoli stranických snahách, nezávislá na rozpolcených a pomíjivých názorech. Může skutečně vzkvétat jen při ryzím úsilí o pravé poznání a přinášet ušlechtilé plody pro další existenci a rozvoj židovství.“

Studenti
Vsuvka

Ženy na univerzitě

Je to na počátku 20. století něčím výjimečným?

V Prusku směly ženy studovat od roku 1908. Jako soukromá instituce by se tím Vysoká škola vědy o židovství nemusela řídit. Pravidlo ale dodržuje. Ženy se na ní mohou mimo jiné vzdělávat jako učitelky náboženství. To bylo v té době rozhodně něco výjimečného.

Intelektuální útočiště

Instituce, která chce přitahovat studenty, potřebuje především jedno: stabilní adresu. Rok 1907 se tak stává perfektním rokem pro zápis na univerzitu – ta totiž získává vlastní budovu v dnešní ulici Tucholskystraße 9 v Berlíně. Její charakteristickou fasádu si můžeš prohlédnout ještě dnes.

1
9

Klikni na fotografie!

Otevřít obrázek

Do té doby škola sídlila jednou tady, jednou tam, a upřímně řečeno, měla spíše mizerné zázemí.
Přestěhování do budovy postavené výhradně pro školu v tehdejší Artilleriestraße je proto důvodem k oslavě.

Co hltají místní chytré hlavy

Zjisti, jaké předměty se zde dají studovat, jací profesoři tu na studenty čekají, a čemu se studenti mohou po absolvování věnovat. A poznej své spolužáky!

Ismar Elbogen při výuce

Background Image Background Image

Semestrální týdenní
počet hodin

16

Předměty

Talmud? , Bible, Dějiny, Náboženská výchova, Homiletika? , Výuka náboženství

Přípravné kurzy

Řečtina, Latina, Němčina, Matematika

Jazykové kurzy

Hebrejština

Pozdější profesní profily

Rabinát? , Duchovní péče, Učitelský úřad, Věda, Žurnalistika

Studentský průkaz Wolfganga Hamburgera

Vsuvka

Proč je nutné současně studovat na Berlínské univerzitě?

Stručně řečeno: aby se studentům dostalo celistvého vzdělání známého jako „Humboldtův ideál jednoty bádání“. Leo Baeck je během studia zapsán současně na Vysoké škole vědy o židovství a na Berlínské univerzitě. Zatímco se připravuje na rabínské zkoušky, dělá si zároveň doktorát z filozofie. Ještě dnes si dokážeme představit, jak to muselo být náročné. A když už jsme v současnosti – Berlínskou univerzitu budeš pravděpodobně znát pod jejím aktuálním názvem: Humboldtova univerzita.

Informace o studiu: co by měli studenti vědět

Kdo chce studovat na Vysoké škole vědy o židovství, musí současně navštěvovat kurzy Berlínské univerzity. Případně se může vzdát zkoušek a navštěvovat přednášky jen jako hostující student, jako to dělal například Franz Kafka. Zpravidla však studijní plán vypadá tak, jak uvádíme v přehledu vlevo nahoře.

To se zásadně mění ve 30. letech 20. století. Tehdy už šlo na škole studovat téměř všechny předměty jako na klasické univerzitě. Má to bohužel neradostné důvody – politický tlak a perzekuce.

Ale o tom až později.

Na vysoké škole studuje mnoho chytrých hlav.

Abraham Geiger

Spolu s Ludwigem Philippsonem a Salomonem Neumannem je Abraham Geiger jedním ze zakladatelů vysoké školy. Tomuto rabínovi a mysliteli zbývají bohužel pouhé dva roky života na to, aby předával své znalosti studentům.
Přejít na biografii

Leo Baeck

Baeckův životopis je dlouhý a působivý a na tomto místě na něj bohužel nemáme prostor. Studenti se rychle naučí, že tento muž je zaneprázdněný. Vedle své přednáškové činnosti docenta působí jako rabín, pastor, spisovatel, předseda spolků, řečník a vyjednavač... Sám na vysoké škole i studoval, nyní vyučuje kazatelství.
Přejít na biografii

Ismar Elbogen

O něco přístupnější je Ismar Elbogen, který rád zve nové studenty na kávu a je o něm známo, že mu na pohodě studentů hodně záleží.
Přejít na biografii

Regina Jonas

Chce se stát rabínkou. Na vysoké škole je proto na správném místě, i když tím předbíhá svou dobu. Bude muset tvrdě pracovat, aby jí jako ženě bylo skutečně umožněno vykonávat rabínskou praxi. Ale podaří se jí to, jako první rabínce na světě.
Přejít na biografii

Heinrich Loewe

Na škole studuje v 90. letech 19. století a spřátelí se s knihovnicí Jenny Wildeovou. Ta v něm zanechává silný dojem. Knihy a knihovny budou tvořit jeho život. Své znalosti o knihovnách později využije při budování knihovního systému v Izraeli.
Přejít na biografii

Abraham Joshua Heschel

Učí se od Lea Baecka a Ismara Elbogena, až se nakonec sám stane učitelem talmudu. Jeho filozofie náboženství se točí kolem etických otázek. Mezi jeho přátele bude později patřit Martin Luther King, kterého podporuje v hnutí za občanská práva. Zaujme také jasné protiválečné stanovisko k válce ve Vietnamu.
Přejít na biografii

Fritz Bamberger

Na vysoké škole studuje ve 20. letech a později pracuje jako kolega Jenny Wildeové v knihovně. O knihovnici se vyjadřuje s přísností, ale zároveň vřele.
Přejít na biografii
Abraham Geiger

Co rozdmýchává emoce

Kdo se chce podílet na směřování společnosti, musí být odolný. Vědecká práce totiž zahrnuje také účast v intelektuálních bitvách. Přednášející a studenti univerzity se zkrátka rádi hádají. Aby ne, když proměňují pravidla pro roli žen ve společnosti nebo vyhlašují válku fake news.

Co motivuje lidi na vysoké škole k vědecké práci lze nejlépe pochopit přímo z jejich publikací.

Nebo také z vědecké literatury, která se nachází v knihovně. Několik příkladů:

Staré knihy, současná témata? Máme toho mnohem víc – ale potřebujeme k tomu tebe!

Kliknutím sem přejdeš na hledání knih

Klikni na mě!

Joseph Samuel Bloch

Nejnovější falzifikáty c.k. profesora Rohlinga 

Název knihy odkazuje k Augustu Rohlingovi, německému katolickému teologovi, který rád publikoval své silně antisemitské postoje. Rakousko-uherský rabín, novinář a politik Josef Samuel Bloch s ním nesouhlasí. „Spor Rohling–Bloch“ v kostce: Rohling zakládá své antisemitské názory na údajné znalosti hebrejských jazyků a židovských náboženských textů. Bloch o těchto znalostech právem pochybuje. V soudním sporu, který Bloch vyvolal, se ukáže, že Rohling neovládá hebrejský jazyk a ani židovské texty nezná tak dobře, jak tvrdí. Jeho pomlouvačná tvrzení ztrácejí své opodstatnění. Debata ukazuje, jak mohou mylné informace vést k předsudkům. K jejich kritické reflexi je nutná pozornost a k odhalení vytrvalost a fundované znalosti.

1883

Leo Baeck

Podstata judaismu 

Baeckovo dílo jedním dechem vysvětluje judaismus, a zároveň jej brání proti předsudkům a dezinterpretacím. Název je reakcí na „Podstatu křesťanství“ Adolfa von Harnacka, kterému Baeck vytýká nepřesné a hanlivé vykreslení judaismu. Leo Baeck ve své publikaci naopak zdůrazňuje morální a duchovní hloubku židovství, jeho význam pro život jednotlivce a jeho ústřední roli v dějinách a kultuře židovského národa. Polemizuje také s názorem, že je židovství zastaralým náboženstvím, které bylo překonáno nebo nahrazeno křesťanstvím. Judaismus naopak představuje jako živé a dynamické náboženství, které je stále aktuální a významné. Kniha „Podstata judaismu“ bojuje proti nálepkám a předsudkům a je důraznou obhajobou a výzvou k pochopení a respektování židovství v celé jeho hloubce a složitosti.

1905

Martin Buber

Já a Ty 

Rakousko-izraelský židovský filozof a pedagog, který významně ovlivnil moderní myšlení o náboženství, filozofii a etice. Ve svém díle „Já a Ty“ představuje dva základní postoje, jak můžeme chápat druhé i svět. Ve vztahu „Já–Ono“ vnímáme svůj protějšek jako věc, kterou můžeme používat nebo s ní manipulovat. Tento postoj vytváří odstup a odcizení. Pokud naopak vstoupíme do vztahu „Já–Ty“, vnímáme druhého člověka jako jedinečné a nenahraditelné „Ty“, ke kterému se chováme s respektem a úctou. Rozhodující je zde přítomnost, setkání a blízkost. Filozofie Martina Bubera je významná pro výměnu myšlenek mezi různými náboženstvími. Nejde jen o výměnu na intelektuální úrovni, ale také o ochotu naslouchat a nechat se myšlenkami druhých zasáhnout a změnit.

1923

Regina Jonasová

Může žena zastávat rabínský úřad? 

Její disertační práce ve zkratce odpovídá: „Ano!“ Argumentuje tím, že by ženy měly mít právo zastávat rabínský úřad, a uvádí biblické a talmudické příklady žen, které právě toto činily. Ženské vlastnosti jako soucit, sociální dovednosti, psychologická intuice a přístupnost mládeži jsou podle ní přesně tím, co rabinát potřebuje. Jonasová přitom netrvá na odklonu od židovských zákonů a tradic. Rovnost pohlaví právě z těchto zdrojů odvozuje. Její práce ukazuje, že je možné uznávat tradiční náboženskou autoritu a zároveň usilovat o společenskou změnu a pokrok. A že ženy mají nejen právo, ale i schopnosti a kompetence uspět v náboženských rolích.

1930

Abraham Joshua Heschel

Proroci 

Heschel důkladně rozebírá povahu a funkci biblických proroků? . Proroci jsou jedinci, kteří prožili hluboké a transformativní setkání s božstvím. Tato zkušenost je motivuje k hlásání Božího slova a k protestu proti nespravedlnosti a bezpráví. Vidí je nejen jako vizionáře, ale také jako morální kritiky, například politických a náboženských vůdců své doby. Soucit s trpícími je podle něj ústřední součástí prorockého poslání. Dnes se ovšem musíme na knihu dívat v jejím historickém a kulturním kontextu. Heschelovy výklady vztahu náboženství a etiky, sociální spravedlnosti a soucitu se však nepochybně dotýkají i současnosti.

1936

Obyčejný život na univerzitě: vzácný statek

Jaká to intelektuální idylka, že? Ale nezapomeň, že vše, co jsme ti dosud ukázali, je mozaika záběrů ze života univerzity z dob, kdy neplatil výjimečný stav. A těch bylo počátkem 20. století mnoho a byly zásadní – ať už první světová válka nebo velká hospodářská krize. Ale ta nejkrutější rána osudu univerzitu teprve čeká.

Pokud tě do Knihovny ztracených knih přivedla láska k čtení, můžeš se v naší čítárně ponořit do studia liberálního židovství, životopisů přednášejících i studentů a školní historie.

Zůstaň tady jak dlouho chceš – po klidných obrozeneckých časech nás totiž čeká zvrat a nejtragičtější éra Vysoké školy vědy o židovství.

 

Přejít do Čítarny

1872

Založení Vysoké školy vědy o židovství. Až do roku 1907 probíhá výuka ve stísněných provizorních prostorách.

1883

Vysoká škola se musí oficiálně nazývat „vzdělávacím institutem“. Aby mohla od lidí získávat dary, potřebuje povolení od státu. Stát ji proto podrobuje přísnému zkoumání, a odmítá jí přidělit status univerzity. Jedinou dobrou zprávou je, že „vzdělávací institut“ nyní může přijímat dary.

1894/95

Na vysoké škole studuje Leo Baeck.

1895

Jenny Wildeová se vyučuje knihovnicí.

1907

Přestěhování školy do Artilleriestraße 14, dnešní Tucholskystraße 9.

1910

Jenny Wildeová začíná pracovat ve školní knihovně.

1913

Na vysoké škole začíná vyučovat Leo Baeck.

1914 (do 1918)

Začátek první světové války.

1923

Propuká světová hospodářská krize. „Vzdělávací institut“ se opět smí nazývat vysokou školou. Po první světové válce a velké hospodářské krizi začíná desetiletí růstu.