Po ukončení školy začal v roce 1940 studovat na Vysoké škole vědy o židovství pod vedením Leo Baecka. Ehrlich byl jedním z posledních studentů. Když byla škola v roce 1942 uzavřena, musel Ehrlich vykonávat nucené práce. V roce 1943 unikl zatčení a s falešným pasem emigroval do Švýcarska. Tam pokračoval ve studiu na Basilejské univerzitě a v roce 1950 promoval na doktora filozofie.
Zápal pro mezináboženský dialog
Po válce Ehrlich působil jako hostující přednášející na různých univerzitách, mimo jiné ve Frankfurtu, Curychu, Basileji, Bernu a Berlíně. V roce 1961 byl jmenován evropským ředitelem B’nai B’rith a tuto funkci zastával až do roku 1994. B’nai B’rith je mezinárodní židovská organizace, která byla založena v New Yorku v roce 1843 a která se angažuje v oblasti podpory židovské komunity, lidských práv, sociální spravedlnosti a mezináboženského dialogu. Od roku 1972 byl Ehrlich také čestným profesorem moderních židovských dějin na Teologické fakultě Bernské univerzity.
Ehrlich byl jedním z prvních zastánců dialogu mezi židy a křesťany. V roce 1958 se stal generálním tajemníkem Křesťansko-židovského sdružení ve Švýcarsku a v témže roce obdržel cenu Leo Baecka Ústřední rady Židů v Německu. Ehrlich byl aktivní až do své smrti v roce 2007. Vydal řadu spisů a knih o křesťansko-židovských vztazích a za své celoživotní dílo obdržel řadu vyznamenání.
„Ernst Ludwig Ehrlich měl dar stavět mosty mezi náboženstvími a kulturami.“